KRKONOŠE SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO STŘEDNÍ MORAVA JIŽNÍ MORAVA VYSOČINA VÝCHODNÍ ČECHY ČESKÝ RÁJ ČESKÝ SEVER SEVEROZÁPADNÍ ČECHY ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ PLZEŇSKO ŠUMAVA JIŽNÍ ČECHY PRAHA OKOLÍ PRAHY PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
PARDUBICKO
  Dopravní přístupnost
Informační centra
Města a obce
Osobnosti a rodáci
Destinační management
 
Příroda a její ochrana
  Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
 
Kultura, zábava, sport
  Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Katalog KUDY Z NUDY
Aktivní dovolená
 
Památky a zajímavosti
  Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
 
Turistika a volný čas
  Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
 
Lázeňství
  Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
Lázeňská procedura
Přírodní léčivé zdroje
 
Kongresová turistika
  Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
 
Ubytování a stravování
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
 
Království perníku

Okolí Prahy [ Turistický region ]

04 STŘEDNÍ ČECHY - SEVEROVÝCHOD - POLABÍ 03 STŘEDNÍ ČECHY - VÝCHOD 02 STŘEDNÍ ČECHY - ZÁPAD Turistický region Okolí Prahy
Okolí Prahy

Chtěli byste do Prahy, ale bojíte se, že nezaparkujete auto? Že jako řidič zabloudíte? Volte okolí Prahy, volte střední Čechy!
Stovky míst se zajímavou historií a památkami! Libice, Stará Boleslav, Levý Hradec a Budeč - jména připomínající potoky krve při dohadování o vládě mezi Přemyslovci a Slavníkovci. Ale mnohem dávnějších dějin lze vzpomínat, od prehistorických sídlišť přes hradiště po hrady, od Keltů a Germánů až po Slovany. Okolí Prahy má totiž mimořádně pestrý a pro osidlování vhodný krajinný reliéf.

Památky? Připomínají počátky historie českého státu. Hrady, zámky a tvrze dotvářejí krajinu od raného středověku do současnosti. Ojedinělým skvostem v celé střední Evropě je gotický hrad Karlštejn, s kaplí sv. Kříže s cyklem deskových obrazů Mistra Theodorika. Ale nejméně pět dalších je v mnoha ohledech hodno pozornosti: Křivoklát, Konopiště, Kokořín a Český Šternberk. I zříceniny - Michalovice, Zvířetice, Okoř, Valečov, Jenštejn, Žebrák, Točník a Krakovec. Také renesanční, barokní, empírové zámky se svými zahradami stojí za návštěvu... Nelahozeves, Dobříš, Mnichovo Hradiště, Kačina, Hořovice, Žleby, Loučeň - co slovo, to dějiště mnohých ság nebo ohnisko tvorby některého českého umělce.

Příroda? Biosférická rezervace UNESCO Křivoklátsko, rozběhlá po romantických údolích kolem Berounky. Pár kroků po proudu Český kras s rozsáhlým komplexem Koněpruských jeskyní - ráj milovníků geologie, ale také nikde jinde neviděných přírodních scenérií; Svatý Jan pod Skalou je vyhlídka, již nesmíte vynechat! Na severu Kokořínsko a přírodní rezervace Kokořínský důl - kaňonovité údolí, vroubené pískovcovými skalisky, s romantickou siluetou hradu Kokořína. Branou do oblasti Českého ráje na severovýchodě je mohutný skalní masív Drábských světniček u Mnichova Hradiště. Rozlehlé nížiny Polabí a Zlatého pruhu Země české, zvlněný kopcovitý terén Středočeské pahorkatiny a Křivoklátské vrchoviny, bizarní pískovcové útvary na Kokořínsku a na severu Mladoboleslavska. Toky řek Berounky, Litavky, Sázavy a Vltavy v jižní části a Jizery na severu regionu se často vinou hlubokými údolími, až úzkými kaňony, vroubenými pásy hlubokých lesů... Nebyl tak hloupý, praotec Čech!

Nejvíce poutníků? Barokní klášterní komplex Svatá Hora; s městem Příbramí je spojen krytým schodištěm. Počátky české státnosti - kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi, vybudovaný na místě zavraždění knížete Václava. Monumentální torzo gotického kostela sv. Prokopa, opatská kaple, gotická krypta a kapitulní síň s gotickými nástěnnými malbami. Klášter Sázava, významné raně středověké středisko slovanské kultury a písemnictví. Perlou mezi všemi ostatními skvosty je však Kutná Hora, kdysi díky stříbrným dolům soupeřící bohatstvím a výstavností s Prahou. Pozůstatky středověkých domů movitých měšťanů a impozantní kostely a chrámy - jádro Kutné Hory - je zapsáno v seznamu UNESCO.

Stovky kilometrů dobře značených cest v nížinách i kopcovitých terénech lákají cyklisty, milovníky koní zas řada agroturistických komplexů a jezdeckých klubů. Vodní tříští kolem sportovců dýchají přehrady Slapy, Kamýk a Orlík na Vltavě. K nádhernému (i nuda!) povalování zvou kilometry písčitých pláží lagun bývalých pískoven kolem Staré Boleslavi a Brandýsa nad Labem. Ráj vodáků i rybářů - řeky Berounka a Sázava - zas významnými literárními konotacemi. Bezmotorově i závěsně či vyhlídkově létat můžete ze sítě sportovních letišť, náročnější osloví golf, myslivost, rybaření nebo motorismus. Nechybějí ani léčebné lázně; nejznámější jsou Poděbrady, rodiště významného českého panovníka. A hlavně - do Prahy co by kamenem, ale vracet se budete do klidu!



Víte, že ... ?

Druhá nejstarší dráha s železnými kolejemi v kontinentální Evropě vedla z Prahy do Lán (záměr byl dovést ji až do Plzně) a známe ji pod jménem Buštěhradská dráha. Projektována byla stejně jako ta nejstarší (z Českých Budějovic do Lince) jako dráha s koňským potahem, stavba byla zahájena v roce 1827 a roku 1836 dovedena až k Pilské hájovně. Vedla převážně lesy a hledání jejích pozůstatků je dodnes dobrodružné - a zdravé - putování lesy kolem Lán.

Nejvíce čertů pravděpodobně řádilo po staletí podél celého toku Vltavy. Jižně od Sedlčan připomíná čerty řada místních názvů. Romantická, divoká přírodní scenérie s rozeklanými skalami, prales připomínajícími lesy a odlehlými údolími mezi obcí Střezimíř a pravým břehem Vltavy se jmenuje Čertova hrbatina (nejvyšší Javorová skála - 725 m n.m.; druhé Čertovo břemeno nese na vrcholu - 715 m n.m. - skálu s miskami, podle pověsti otisky zad a kopyt čerta). V nejkrásnější vsi Čertovy hrbatiny - Obděnicích - je pohřben Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan, jedna z nejzajímavějších osobností české renesance, rožmberský regent a rybnikář, architekt krajiny Třeboňska.

Jedno z našich mála dvojměstí je Brandýs nad Labem - Stará Boleslav. Byla zde po první světové válce předčasně - 14. 10. 1918 - vyhlášena republika. Náměstí ve Staré Boleslavi je v centru někdejšího slovanského hradiště, jehož existence je doložena do r. 930. U kostela sv. Kosmy a Damiána byl údajně zavražděn kníže Václav (v roce 929 nebo 935) na popud svého bratra Boleslava. Mezi Prahou a Starou Boleslaví vedla poutní cesta - připomínají ji tzv. výklenkové kapličky z r. 1674 u silnice a jsou od sebe vzdálené na délku Karlova mostu.

Jílové u Prahy bylo nepochybně osídleno již Kelty, kteří zde rýžovali zlato a razili z něj svoje mince, tzv. duhovky. Ostatně bájný Horymír byl odsouzen právě za zasypání jílovských zlatých dolů, a nebýt Šemíka...! Ovšem písemné prameny se o těžbě zlata zmiňují až od roku 1331, v pásu 6 x 4 km od vsi Radlík k Sázavě - zdejší naleziště byla údajně jedna z nejbohatších v Evropě, místy měly zlaté žíly mocnost až 30 cm. Po Horymírovi šachty zasypal a město vypálil, tentokrát skutečně, až Jan Žižka roku 1422. Zlato se tady těžilo, byť v menší míře, ještě v 60. letech minulého století. Největší středověký podnikatel a těžař v Jílovém byl pražský měšťan Jan Rotlev, v letech 1370 - 1375 mincmistr. Stal se jedním z nejbohatších a vystavěl si na Starém Městě pražském palác, který po čase prodal králi Václavu IV. - dnešní Karolinum.

Jince, obec na soutoku Pstruhového potoka a Litavky, v "údolí železa", je poprvé písemně zmiňována v dokladu z roku 1390, jímž král Václav IV. povoluje "opět zřídit jineckou huť a obnovit okolní doly na železnou rudu". Vysoká pec tady vyhasla až roku 1874. V městském znaku kromě hřebíků, symbolu cvočkařů, je i "konínský ráček" - trilobit, jehož otisky si odtud odnesl při jedné příležitosti Joachim Barrande. Jince jsou rodištěm nejspíš nejslavnějšího našeho houslisty - Českého Paganiniho Josefa Slavíka (1806 - 1833). Pro turistiku jsou Jince východištěm k výstupu na Hřebeny - přes bájemi opředený Plešivec (643 m n.m.severní a 654 m n.m. jižní vrchol), na jehož temeni se prostíralo 56 ha jednoho z nejrozsáhlejších hradišť v Čechách z přelomu doby bronzové a železné (9. - 7. století př.n.l.)

Nejvýznamnější empírovou stavbou v Čechách je někdejší letní sídlo hraběte J. R. Chotka podle návrhu architekta Ch. F. Schurichta - zámek Kačina. Impozantní objekt délky 227 m byl vystavěn v letech 1802 - 1822. Stojí uprostřed parku 4 km od Kutné Hory ve směru na Přelouč.

První - a nejspíš poslední - virtuální hrad v české historii je Kazín. Výrazný břidlicový skalní ostroh nad Berounkou, na pravém břehu naproti obci Mokropsy a Černošice, upoutal romantické obrozence 19. století natolik, že tam umístili sídlo jedné ze tří bájných Krokových dcer - Kazi (u dvou dalších Kosmas lokalizaci poskytl). Místo bylo skutečně osídleno již v pozdní době kamenné, starší době bronzové a železné, ve 14. stol. zde stávala tvrz Bluk. O něco jižněji jsou zachované valy, jejichž část považovali vlastenci za pohřební mohylu Kazi, ale archeologický průzkum prokázal, že jde o pozůstatky mnohem mladší. Ale podnikavý místní hospodský rozhodl, nazval hospodu "Přemyslovka pod Kazínem", skálu opatřil zdaleka viditelným nápisem Kazín - a virtuální hrad byl na světě.

Kamenný muž či Pastýř, osaměle stojící vztyčený kámen, snad menhir, stojí nedaleko vsi Klobuky na Slánsku. Je považován za pravěký kultovní předmět snad ze 2. tisíciletí př.n.l. - asi 3 m vysoký špičatý kámen - nepravidelně vrstevný, tmavě červenohnědý arkózový pískovec, který se nikde v okolí nevyskytuje. Vzhledem ke směru vrstev - kolmo k zemi - je jasné, že byl vztyčen lidskou rukou. Kamenný muž míval kolem sebe kruh z menších kamenů. Pověst tvrdí, že se Kamenný muž každý rok pohne o krok zvíci zrnka písku blíž ke Klobukům. Až dojde ke kostelu, nastane konec světa.

V dlouhodobé statistice pravděpodobně nejnavštěvovanějším českým zámkem je Konopiště, původně raně gotický hrad postavený Benešovici na přelomu 13. a 14. stol. v podobě francouzského kastelu. Pohnutá historie hradu končí roku 1887, kdy byl - již přestavěný na barokní zámek - prodán Lobkovici následníkovi rakousko-uherského trůnu arcivévodovi Františku Ferdinandovi d´Este za dva a půl miliónu zlatých. Ten dal Konopiště znovu přestavět v duchu historizujícího romantismu a věnoval se zde především bitvám podobným lovům. V zámku zanechal na 300.000 trofejí, 6.000 kusů obsahuje sbírka zbraní a výzbroje.

Ač stále nevelké město, má Kouřim záviděníhodnou historii. Již v mladší době kamenné zde sídlil lid tzv. vypíchané keramiky, v mladší a pozdní době bronzové bylo blízké návrší osídleno lidem popelnicových polí (1100 až 700 př.n.l.) V 6. století zde vznikla slovanská osada a pak i malé hradiště, v době největšího rozkvětu s 200 - 300 stálých obyvatel. Zaniklo násilně na přelomu 9. a 10. století, poté znovu osídleno a vzápětí znovu zničeno za kmenových bojů kolem poloviny 10. století. Kouřim byla sídlem Zličanů, vedle Čechů nejmocnějším kmenem v zemi.

Bitva u Kolína v počínající sedmileté válce mezi Rakouskem a Pruskem proběhla vlastně u Křečhoře (vpravo od silnice č. 12 Praha - Kolín, asi 4 km před Kolínem). Strhla se mezi jednou a půl devátou večer 18. června 1757 a rozhodla vlastně o osudu Čech: pruský král Bedřich si od ní sliboval ovládnutí země, ale po porážce byl donucen odtáhnout a od obléhání Prahy upustit. Ani Rakouská strana nedosáhla svého - navrácení Slezska; navíc v bitvě padlo 13.000 Prusů a 9.000 rakouských vojáků. Rakouský památník (autor návrhu arch. V. Weinzettel, r. 1898) je viditelný ze silnice č. 12, stojí na návrší nedaleko kostela v Křečhoři (významná raně gotická stavba) a je od něj skvělý výhled k severu. Pruský památník ve tvaru obelisku je méně viditelný. Okolí pomníku poté, co jej dal majitel kolínského panství V. Veith roku 1842 postavit, vykoupil pruský stát jako pruské státní území.

Jednou z největších turistických atrakcí na severním břehu Labe mezi Mělníkem a Litoměřicemi je Liběchov, barokní zámek, cenný již sám o sobě (stavitelem byl v 18. stol F. M. Kaňka a autorem vnitřních nástěnných maleb v letech 1838 - 1843 Josef Navrátil). Sbírky Náprstkova muzea, umístěné v interiérech, však jeho zajímavost mnohonásobně zvyšují a někdy překrývají význam vlastní historie zámku. Ve 30. a 40. letech 19. století na pozvání tehdejšího majitele, milovníka umění a mecenáše Antonína Veitha pobývali na zámku takoví umělci jako Q. Mánes, B. Bolzano, F. M. Klácel a další. Jako příběh z pohádky působí osud Václava Levého, který byl u A. Veitha původně kuchařem a jehož sochařského talentu si jeho pán jako znalec umění povšiml, ale financovat jeho studia přislíbil pod jednou podmínkou: mladý kuchař musí svůj talent jednoznačně prokázat. Václav Levý přijal výzvu a postupně vytesal do blízkých skal skulptury - reliéfy a plastiky Máří Magdalény, Harfenice, Hada, Čertovy hlavy, a v jeskyni Klácelka ve zvířecích podobách zpodobení lidských slabostí podle bajky F. M. Klácela a z předloh francouzského karikaturisty Grandvilla. Čertovy hlavy jsou největším sochařským dílem pod širým nebem u nás.


Libice nad Cidlinou, osídlená již v 6. století slovanským kmenem, se stala svědkem "státoprávního vraždění" hned dvakrát: 27. a 28. 9. 995 tady svoje spory se Slavníkovci vyřešili Přemyslovci rázně. Slavníkovci byli charvátského původu a kníže Slavník v první polovině 10. století ovládal rozsáhlé knížectví na území středních a jižních Čech; v té době probíhala válečná výprava proti Bodrcům, které se zúčastnilo i charvátské vojsko. Přemyslovci spolu s Vršovci přepadli nechráněné hradiště a Slavníkovce vyvraždili. Správu Libice získali Vršovci, kteří se ale brzy stali rovněž nepohodlní a proto - pro podezření ze zrady - byli roku 1108 rovněž na Libici vyvražděni. Necelé čtvrtstoletí poté hradiště zničil požár a to nebylo již nikdy obnoveno. Ves Libice - někdejší podhradí - se stala majetkem svatojiřského kláštera. Hradiště bylo pravděpodobně rodištěm Vojtěcha, bratra Slavníkova nástupce Soběslava, který byl tím, jehož se ambiciózní Přemyslovci potřebovali zbavit.

Podle pověsti se panovník Přemysl Otakar II., král železný a zlatý, narodil v Městci Králové. Připomíná to městský znak s českým lvem, ležícím na křižovatce dávných zemských stezek. Na město povýšen za Václava II. stal se Městec majetkem českých královen.

Dnes již zdaleka ne tak populární Kája Mařík z Lážova byl vlastně z Mníšku pod Brdy. Zatímco hájovna hajného Maříka nikdy neexistovala, myslivna lesního Rédla stávala na nedaleké Skalce. Ta je s městem spojena lipovou alejí, končící u kostela sv. Máří Magdaleny vystavěného Kryštofem Dietzenhoferem v letech 1692 - 1693. Jeho interiér byl upraven do podoby krápníkové jeskyně. V kostele na náměstí v Mníšku je dnes umístěný oltářní obraz sv. Maří Magdaleny, původně vytvořený pro kostelík na Skalce Petrem Brandlem v roce 1694. Modelem mu stála jeho milenka Ester, která přijela do Prahy s vlašskou operou a kvůli níž opustil malíř ženu a tři děti. Ester mu však brzy odešla s jiným.
ZAHRNUJE ÚZEMÍ TURISTICKÝCH OBLASTÍ:

UMÍSTĚNÍ


Typ záznamu: Turistický region
AKTUALIZACE: Ladislav Hollý (archívní záznam) org. 2, 08.11.2004 v 10:21 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
Regiony a oblasti ČR
  Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR
Pohádkové regiony
 
Vyhledávání
  Vyhledávací centrum
Rejstřík oblasti
Databanka akcí
 
ZPRÁVY A AKTUALITY
  Tiskové zprávy
Aktuality
Sněhové zpravodajství
 
Služby pro turisty
  Informační centra
Průvodcovské služby
Tlumočníci a překladatelé
Bankovní služby
Turistický produkt
 
Kalendář akcí oblasti
  Akce pro děti
Kino, divadlo, výstavy
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
Kalendář kongresů, konferencí
Kalendář veletrhů a výstav
 
Folklor a tradice
  Etnografický region
Etnografický subregion
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
 
KLUB ČESKYCH TURISTŮ
  Krajská oblast KČT
Odbor KČT
Turistické odznaky a známky
 
Regionální rozvoj
  Regiony a sdružení
Investiční příležitosti
Průmyslové zóny
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba