Moravské plesy patřily a patří i dnes mezi šperky pražských plesových sezón. Již téměř 90 let jsou mezi nejvyhledávanějšími. Jsou pododové, sousedské, veselé a barevné - jsou živé a bezprostřední.

Rozsah, místo a význam Moravských plesů se postupem doby měnil. Od služby národnímu uvědomování, přes vyjádření určité formy vzdoru až po přátelská setkání s přehlídkou toho nejhezčího, co Morava v krojích, písních, tancích nabízí. Jejich smysl se nemění. Zůstává stejný jako měly už i jejich předchůdci "Moravské věnečky", na které Moravské plesy navázaly. První reprezentační Moravský věneček - 1. dubna 1898, který hostil pražský Žofín, si stavěl za cíl: "postavit se po bok ostatním reprezentačním plesům v Praze a vystoupit z ústraní, v němž se moravské studentstvo dosud skromě drželo, a prokázat, že Moravané v Praze skutečně reprezentují inteligentní část Pražanů, ze společenského hlediska jsoucí na vysoké úrovni."

Dlouholetá tradice Moravských plesů se datuje od prvního, který 2.dubna 1920 rozezvučel Obecní dům. Po 2. světové válce to byly Moravské plesy v letech 1947 až 2005 s přestávkami. Jaroslav Vinkler, kronikář Slováckého krúžku ve své knize Moravští Slováci v Praze(1996) uvádí: "První Moravské plesy po 2. válce byly organizovány Kulturním sdružením rodáků a přátel Moravy v letech 1948, 1949 a 1953, ale o naší účasti na nich není nic známo. Až Moravský ples v roce 1956, uspořádaný v Obecním domě v Praze byl příznačný velikou účastí. Pořádal je tehdejší KASSOD a jeho regionální a vlastivědné kroužky včetně Slováckého a Valašského. K tanci ještě nehrála dechovka ze Slovácka, ale pražský taneční orchestr Karla Kesla, zpívala Jarmila Šuláková a naše krúžková muzika".

Obecní dům se stal hostitelem plesů nejčastějším. Podle dochovaných údajů měl zde Moravský ples laskavé útočiště 24 krát, druhým nejčastějším místem konání jsou prostory zdejšího Národního domu na Smíchově, kde proběhlo od roku 1996 dosud deset plesů. Konaly se i v Parku kultury a oddechu-dnes Výstaviště v Holešovicích, v Paláci kultury - Kongresovém centru a v Národním domě na Vinohradech.

Základní kostra programu plesu je stálá - ověřená, každý ples je přesto jiný složením přizvaných souborů, muzik a podle toho i programem v jednotlivých prostorách.

Návštěvníci jsou vítáni cimbálovou muzikou, ples je zahajován úvodním defilé všech krojovaných, krátkým přivítáním. Následují krátká vystoupení pozvaných souborům a společně zpívaná moravská hymna. K dlouholetým tradicím programu plesu patří Moravská beseda společně tančená krojovanými soubory.

Ve Velkém sále národního domu hrají k tanci převážně dechové hudby, v ostatních sálech a přilehlých prostorách vyhrávají cimbálové muziky k tanci, písni i poslechu.

Příprava každého dalšího Moravského plesu začíná současně s koncem stávajícího. Přípravu řídí plesový výbor složeným ze zástupců pořádajících folklorních spolků. V posledních deseti letech je jejich složení téměř neměnné: hlavním organizátorem je Miroslav Říha, jeho pravou rukou Helena Šálová, za Valašský krúžek Libor Kleinhampl a za Hanáky - spolek rodáků a přátel Hané Miroslav Konečný. Do organizace samotného plesu je pak zapojeno mnoho členů Slováckého krúžku v Praze.